Ště/Ště:Hyn/Tom (20.7.2009)
Praha (sh, 20.7.09): Ve Stodůlkách prožit tenisový orgasmus Opravdu pěkný tenisový zážitek. Jak pro protagonisty, tj. dvojice Štěpánů vs. Hynka s Tomášem, tak i pro platící diváky, kterých se bohužel do stodůlecké haly moc nevešlo. Ti co byli u toho jistě potvrdí, že se na kurtu odehrálo pěkné utkání plné nasazení a plné náboje. "Dnes jsem si zahrál opravdu dobře se vším všudy, nejprve peklo z naší strany a ze strany soupeře 100%-ní nasazení a hlavně úspěšnost a zejména kvalita. Pak naše z mrtvých vstanutí a zase lehnutí, pak zase vstanutí a přetavení bojovnosti a snad i trochu tenisové kvalitky do úspěchu. V posledním setu už jsem opravdu věřil že to dotáhneme, hlavně za stavu 5:3, ale smekám před bojovností a charakterem Štěpánů (to se parťáku obávám, že bychom asi v hlávkách nezvládli, nebo alespoň já). Pro mě to za dobu existence RSC byl asi největší tenisový boj s občasnou docela i kvalitou na obou stranách. Čest vítězům (to trojí celoroční vítězství je opravdu asi zasloužené", řekl po utkání pro naše zpravodajství Illie. André Agassi kontroval: "Komu čest tomu čest - tak ňák to říkáš Illie. Měl jsem obdobné myšlenky, kam zařadit tento zápas. Za doby RSC určitě na bednu v top zápasech. Kvalita, napětí, pekelné vedro, super míče a hezcí lidé - to všechno dohromady ukázalo, proč je tenis (čti tenis, ne golf) tak krásná hra. Znovu gratuluji všem, rozhodlo jen pár míčů, kdyby to šlo, remíza asi zasloužená". Jak je z vyjádření tenistů zřejmé, tak zápas do vítězného konce dotáhli Štěpáni po velkém boji 2:1 na sety (6:0, 4:6, 7:5). Stefan navázal na přžedchozí komentáře a dodal: "Asi k tomu nic nového nedodám - jako ten bájný Pegas (snad to byl on) jsme se zvedli z popela po 20 minutách a 8 nadělených gamech - následně jsme začali bojovat s vědomím, že všechno jde, když se chce, abychom dostáli přísloví konec dobrý, všechno dobré, ale závěrem jsme padli na hlavu a dostali na prdel - to je asi všechno. Jinak jsem si opravdu dobře zahrál a musím vyzdvihnou opět perfektní soustředění soupeře a kdybych vše nezkazil svým velice špatným servisem, tak bych měl docela radost i z našeho relativně klidného a bojovného přístupu". Myslím že je na místě doplnit stručnou informaci o přesunu Illie domů ze Stodůlek, tak jak nám jí následně vylíčil: "Cestou domů jak jsem se uvolnil po takové psychické námaze a křeči (jak jsem již avizoval lehkým upšouknutím v 9 hře 3 sady při podání Štěpy) mě přepadly obrovské křeče v břiše, od Radlic jsem v autě už jenom usilovně dýchal jako bernardýn a modlil se abych dojel do Mc Donalda na jižní spojce (do toho ty 80 km rychlosti). Při výstupu z auta už jsem cítil, že asi bude zle, a taky bylo …… domů jsem jel naostro".